Stoka

Tmavé místo, kde Touka zabila Holuba Madoa.

Zjistil jsem, že by se tady dneska mělo potulovat pár Holubů. Proto se schovám do stínů stoky. Jsem oblečen ve svém bojovém úboru se svou maskou na obličeji. Najednou slyším kroky, jak se někdo přibližuje ke stoce. Jsou to Holuby. V duchu si je počítám. ,,Jedna, dva, tři...sedm?! Proč jich je tady tak moc? No, nevadí, nějak si s tím poradím." Když se nějak přestali hýbat a drželi si pozice a rozhlíželi se, tak jsem využil šance. Dva, kteří stáli vedle sebe, jsem zastřelil krystaly z mého Kagune. Rychle jsem změnil pozici. Samozřejmě potichu. Přiblížil jsem se k dalšímu a zlomil mu vaz. Ostatní na mě začali střílet. Schoval jsem se za jedno křídlo svého Kagune a tím druhým jsem zabil další 3. Pak jsem si všiml jak jeden zalezl za sloup. Rychle jsem se k němu přesunul, ale pořád jsem se chránil jedním křídlem, kdyby náhodou chtěl střílet. Když jsem ho tam uviděl tak držel v ruce vysílačku a v půlce věty, kterou jsem neslyšel, se zarazil a podíval se na mě. Ten výraz jsem neměl rád, ale zabít jsem ho musel. Zakřičel a zemřel, když jsem mu usekl hlavu. Z vysílačky se jen ozývalo, ať odpoví. Vzal jsem jí do ruky a rozdrtil. Spojil jsem ruce dohromady a pomodlil se. Nepotřeboval jsem jíst, tak jsem je tam nechal ležet a jen si vzal papíry, kde bylo napsáno, co všechno o mě vědí a četl jsem si je. Odběhl jsem ale do stínů, abych tam nestál uprostřed sedmi mrtvol.

Mé klidné přemýšlení v autě najednou vyrušil můj řidič. Oznámil mi, že se nedaleko objevil přízrak. Z kapsy vytáhnu přehrávač a vypnu si hudbu poté si ho opět zandám do kapsy. ,,Takže to je ten ghoul úrovně SS?" Potichu se zeptám a řidič mi to odsouhlasí. Přikážu mu ať mě tam co nejrychleji dostane. Ačkoli to bylo nebezpečné tak můj řidič se na silnici otočil do protisměru. Sice ohrozil několik dalších řidičů, ale to bylo jak mně tak i mému řidiči absolutně jedno. Po otočení plnou rychlostí jel k místu kde je ohlášen přízrak. Po pár minutách jsme byli blízko akorát můj řidič nemohl jet dál. Proto jsem z auta vystoupil zavřel za sebou dveře a z kufru si vytáhl můj kufřík s quinque. Po zabouchnutí kufru jsem běžel k místu a díky mým schopnostem jsem zde byl během okamžiku. Když jsem byl skoro na místě tak jsem z běhu přešel na normální chůzi. Když vstoupím do vody jsem zklamaný, že budu mokrý. ,,Hold co se dá dělat." Povím zklamaně a vydám se dál. Zastavím se až pár metrů od mrtvol mých kolegů. Nějak to se mnou nehnulo. Nadechnu se a začnu čmuchat. Během pár sekund zjistím pozici přízraku a začnu se dívat na to místo kde jsem ucítil ghoula. ,,Vylez přede mnou se neskryješ."

Jak si tak čtu informace o sobě samotném, tak najednou přijde další Holub. Myslel jsem, že bych ho mohl nějak oklamat a utéct, popřípadě ho zabít, ale mýlil jsem se. Nevím, jak to udělal, ale hned se na mě podíval a řekl, ať vylezu. Bylo to mega divné, protože jsem byl zalezlý ve tmě. Počkat. Když jsem se na něj podíval, tak jsem si něčeho všiml. ,,To je ten, který byl dneska v kavárně! Nesmí mi vidět tvář nebo kavárna končí. Co bych měl dělat. Očividně mi nezbývá nic víc, než si probojovat cestu ven. Musím vymyslet nějaký plan.", proběhne mi hlavou. Papír si složím a strčím si ho do kapsy. Podívám se na Holuba a aktivuji své Kagune. Vystřelím velký krystal a mířím na kufřík, protože bez něj jsou Holuby skoro bezmocní.

Když na mě letí krystal chviličku nereaguji a když je pár metrů ode mě tak se uhnu i s kufříkem. Podívám se na kufřík a aktivuji ho. Během chvilky místo kufříku mám v rukách černou katanu. Po transformování se rozeběhnu na ghoula a když se k němu dostatečně přiblížím tak mu seknu po pravé ruce.
<<-- Katana

Vyhl se mému útoku a rozběhl se proti mě. Jeho kufřík se proměnil na katanu. Byl u mě docela rychle. Napřáhl se a mířil mi na ruku. Jelikož mám aktivované Kagune, tak jsem jedno křídlo obalil kolem ruky a zpevnil ho, abych zablokoval jeho útok. Mezitím jsem připravoval druhé křídlo, aby vystřelilo krystaly, když se mě jeho katana dotkne.

Když je můj útok zablokován tak jsem překvapen, ale během chvilky se na mě začnou řítit krystaly, které mě zasáhnou. Pár sekund ležím na zemi a rány od krystalů jsou během chvilky zahojené. Postavím se zpět na nohy a jednou rukou chytnu kabát a odhodím ho. Levé oko se mi najednou promění v kakugan (kakugan = oko ghoulů). Po proměně oka stojím na místě a čekám na reakci nepřítele.

Moje krystaly jej zasáhly a ležel na zemi. Myslel jsem, že mám šanci na útěk, ale jeho rány se v mžiku zahojily. Když se postavil, tak sundal kabát a když se na mě podíval, tak jsem byl v šoku. ,,Co to? Má jedno oko Kakugan a druhé normální? Poloviční? O tom jsem slyšel od rodičů, ale co dělá u CCG? Je to jejich nějaký nový projekt nebo je to jen zběh? Ne, CCG by nikdy nespoluoracovalo s Ghoulem, i když jen polovičním. Něco tady nesedí.", proběhne mi hlavou. ,,Co jsi zač?", zeptám se ho, ale s jiným hlasem, aby mě nepoznal.

,,Já?" Na tváři se mi objeví úsměv. ,,Jsem noční můra ghoulů" Po těchto slovech dám kousek čepele do vody a během sekundy se jeho levá ruka objeví v otevřené tlamě chapadla s pusou.

,,Noční můra Ghou-", ani nestihnu dokončit větu a najednou se z vody vynoří chapadla s ústy a ukousnou mi levou ruku. Uskočím od Holuba směrem k východu a držím si ruku. ,,Aaah", řeknu a vzdychám. ,,Co to bylo? Byla to ta jeho katana? Nejspíš, protože se útok uskutečnil hned po tom, co jí položil do vody.", řeknu si v hlavě. Svým levým křídlem začnu střílet malé krystalky ve vysoké rychlosti na Holuba tak, abych ho udržel na jednom místě a pravým mířím na strop. Střílím do stropu ve tvaru kruju, abych odlomil kus stropu, dostatečně velký na to, aby zavalil celého Holuba.

,,Hold nedá se nic dělat." Zapíchnu katanu do země a z čepele začne vycházet černá hmota, která se během okamžiku zformuluje do několik obrovských chapadel. Dvě chapadla podrží strop a dalších šest jde po ghoulovy. Mají krásný úsměv a některým tečou z pusy i sliny.

Zapíchl katanu do země a najednou se objevilo 8 chapadel stejných, jako to, které mi ukouslo ruku. ,,Moc mi toho nezbývá, jelikož se jich na mě 6 řítí. Jsem 5 metrů od Holuba a pravděpodobně nestihnu uskočit dozadu." Uskočil jsem tedy do strany a ve skoku si obmotal Kagune kolem ruky a zpevnil jej. Po dopadu na zem se odrazím a seknu na chapadla s nadějí, že se alespoň několika zbavím. ,,Nehodlám se vzdát nějakému Holubovy.", řeknu si pro sebe.

Kagune ghoula se zapíchne do jednoho z chapadel, které nějak nereaguje kromě toho, že se zastaví přeci jen Ukaku se nedá používat jako nůž. Povzdechnu si protože se zde zbytečně zdržuji. Proto aktivuji své kagune a rozeběhnu se na ghoula a když se k němu přiblížím seknu po jeho hlavě.
<----- Kagune

Když se moje Kagune ppuze zapíchlo do jednoho z chapadel, tak jsem se trochu zarazil. Moje Kagune není dělané na to, aby nahradilo nůž, ale čekal jsem přeci jen jiný účinek. Potom si periferně všimnu jedné věci. ,,T-Ten Holub má Kagune?! Co to má znamenat? Tohle musí být nějaký vtip. No, každopádně si musím zachovat chladnou hlavu, pokud chci mít alespoň nějakou šanci na přežití.", proběhne mi hlavou. Poté se Holub proti mně rozběhne. Z pohybu jeho ruky a z toho, jak jeho Kagune vypadá, mi bylo jasné, že se bude snažit seknout. Počkal jsem proto, až byl blízko a skrčil jsem se, abych se vyhl seknutí. Hned nato jsem využil své rychlosti a vší silou jej kopl do oblasti pod hrudní kostí. Měl by se pozvracet. V momentě, kdy jsem ho kopl, jsem udělal otočku, abych nabral rychlost a sekl ho svým Kagune, přesněji, rozsekl vejpůl.

Kop do oblasti hrudní kosti jsem zablokoval druhou rukou a ačkoli mi to způsobilo ránu nebylo to nic co by mi ublížilo. Když se mě pokusil seknout zablokuji to svým kagune a útok odrazím poté udělám ve vzduchu salto a na druhé ruce aktivuji stejnou fázi kagune. Poté natáhnu ruku a probodnu ghoula. Po propíchnutí z něj vyndám kagune a nechám ho dopadnout na zem. Udělám k němu jeden krok a natáhnu své kagune a švihnu.

Jdu přímo po pachu Kagune. Nakouknu dovnitř stoky. Uvidím jednoho ghoula zápasícího... s Holubicí? Drží sice quinque, které vydává ostrou vůni, ale zároveň mu ze zad vyráží jeho vlastní Kagune. Ghoul a je holubice?! rozdmýchá se ve mně hněv. Bleskurychle si nasadím masku. Pro všechny případy. Vskočím dovnitř právě včas. Vyšetřovatel ghoula probodl a natahuje se. Dopadnu přímo před něj. Ze zad mi v okamžiku vyjede Koukaku a zaštítí ghoula před smrtí. Nečekám a vrazím Holubici ruku přímo do hrudi a trhnu, čímž mu úplně prorazím srdce a plíce. Ruku pak vytáhnu. Když v křečích dopadne k zemi, nechám své Kagune zmizet a otočím se na raněného ghoula. Vypadá to s ním docela zle... lehce nakloním hlavu na stranu. Potřebuješ jíst. řeknu neurčitě. Sám nevím, proč mi na něm najednou záleželo, ale bylo to prostě tak. Otočím se k cukající se mrtvole agenta CCG. Sundám si masku a mrknu na něj Kakuganem. Ať má před smrtí aspoň dobrý výhled... Slabě se zachechtám. Pak vrazím ruku do jeho boku a vyrvu kus masa. Nesu ho ghoulovi, ten ale jen leží na zemi. Povzdychnu si a kus masa ukousnu. Pak ho vytáhnu a jemně mu otevřu ústa. Po kouskách maso vsunu do jeho krku, aby se neudusil. Když jsem si jist, že má dost, přestanu ho krmit a posadím se na zem. Jak se jmenuješ? zeptám se neurčitě do větru.

Ležím na zemi v kaluži krve. Pořád se držím při vědomí, ale vidím rozmazaně a místy i dvojitě. Vidím jen Ghoula, který právě probodl Holuba, který byl blízko tomu, aby mě zabil. Jen vidím, jak mi něco strká do pusy. Je to poživatelné, takže to bude lidské maso. Po nějaké chvíli naberu dostatek sil na to, abych mohl mluvit. Ghoul, který mě zachránil, se mě zeptal, jak se jmenuju. ,,Když se ptáš cizích na jméno, tak by ses nejprve měl představit sám.", řeknu chraplavým hlasem a zasměju se. ,,Dělám si legraci, jsem Izumi. A ty?", řeknu. Stále však vidím matně, takže ho ani pořádně nevidím.

Také se trochu uvolněně zasměji. Pak se otřu od krve do vyšetřovatelova kabátu. Jmenuji se Dan, ale asi mě budeš spíš znát pod jménem "Lucifer". odpovím Izumimu přátelsky a neurčitě mávnu do vzduchu, abych si osušil dlaně. Apropos, těší mě. mrknu na něj, ještě stále s Kakuganem, a natáhnu ruku, abych mu pomohl vstát.

,,Ah, Lucifer. To už jsem někde slyšel. Ty mě tedy možná budeš znát pod jménem Přízrak.", řeknu a pousměju se. Když natáhne ruku, tak už jsem víceméně schopen vstát. Když se postavím, tak se mi ale podlomí nohy a spadnu na zem vedle Holuba. ,,Heh, vypadá to, že ještě musím nabrat trochu sil. Když mě omluvíš, tak se trochu najím.", řeknu s přátelským úšklebkem a utrhnu ruku Holuba, kterou následně nabídnu Danovi. ,,Dáš si? Přeci jen je to v podstatě tvůj úlovek.", zasměju se.

Přízrak... Tak to jsi ty. lehce se zasměji. No, jsem rád, že jsme se rozeznali alespoň podle našich loveckých identit. Když se Izumimu podlomí nohy, snažím se ho zachytit, ale už nestačím dost natáhnout ruku. Lehce mě zamrzí, že jsem ho nechytil, ale když to přešel dobře, ulevilo se mi. Když utrhne vyšetřovateli ruku, vzpomenu si na vůni té dívky z večera. Ani nevím proč. Zavětřím. Pach Holubice ho ale ani trochu nepřipomíná. Ne, díky. Potřebuješ sílu a já dnes v noci už jedl. Je tvůj. pobídnu ho. Dám pozor, než se najíš, mohlo by jich tu být víc. otočím se od Izumiho a nasadím si masku.

Když odmítne mou nabídku, jen se pousměju a pořádně se zakousnu. ,,Maso Holuba chutná nějak divně. Přeci jen to nebyl normální Holub.", řeknu si v duchu a můj výraz zvážní. ,,Dane? Nevíš náhodou něco o tomhle? Myslím tím polovičního Ghoula, který dělá pro CCG.", zeptám se Dana a pokračuju v jezení. Když jsem dostatečně najezen, vyléčen a plný sil, tak se postavím, protáhnu a vyrazím. Když jdu kolem Dana, tak mu jen ťuknu na rameno a řeknu: ,,Pojď, zachránil jsi mi život. Někam tě pozvu. Jen si řekni kam." Zasměju se.

Nic o nich nevím. Taky mi nejde dohromady, proč by ghoul dělal v CCG, natož aby ho tam vůbec tolerovali. odpovím mu přes rameno. Když mě pozve, sundám si masku, schovám ji a omluvně se pousměji. No, jak jsem říkal, už jsem jedl a kávu jsem taky dnes už měl, takže... Nechme to, až se znovu setkáme. mrknu na něj lišácky. Tak zase někdy, "Přízraku" Izumi. rozloučím se a se zamáváním odejdu.