:Re - Kavárna

Bylo mi docela jasné, co je ta dívka zač, protože, proč by jinak vyšetřovatel, řešil něco s takhle mladou dívkou. Něco by mohla vědět o tom zabití. Nic víc důležitého jsem asi v kavárně nezjistil, ale těsně než jsem odešel, jsem zaslechl, že byl nedávno někdo zabit ve stoce. Což byla momentálně jedna z mých dvou stop. Zaplatil jsem za kávu. A rozhodl jsem se, že se do stoky podívám. ,,Nashledanou," řekl jsem a odešel.
//Přesun

Nakonec jsem se nic moc o tom vyšetřovateli nedozvěděl, ale alspoň jsem dostal zprávu od Katsumi. Obědnal jsem si kávu a čekal zde na její příchod. A u toho mě v hlavě proběhla otázka co může chtít. No nejspíš bezpečí pro sebe a toho kluka. Ikdyž u ní nikdy nevím s čím příjde.

Letmým gestem pozdravila zaměstnance kavárny, když vcházela. Pohledem již vyhledávala Hibikiho, což netrvalo nikterak dlouho. Seděl tam u jednoho stolku a čekal na ni, jak jinak, když se na tom domluvili. Katsumi si ještě u pultu objednala kávu a poté už mířila za ním.
„Zdravím," zamumlala, načež potlačila zívnutí. Na těch podmínkách dělala hodně dlouho a byla z toho lehce unavená. Ne však natolik, aby měla kruhy pod očima.
Sedla si naproti němu, dala si nohu přes nohu a z tašky vytáhla štos hustě popsaných papírů. Včerejší den strávila psaním smlouvy, jejíž obsah se právě hodlala zkráceně podat do slov: „Jednoduše řečeno - svým podpisem se zavazujete ke všem mými udanými podmínkami, z nichž je několik nejdůležitějších. Tato spolupráce je jen mezi námi, tudíž se nedotkne nikoho jiného, ať už to jsou vaši kolegové, moji spolužáci, nebo kdokoli jiný." Prstem přitom ukazovala na odstavec, v němž se psalo zrovna toto.
„Dále také není mou povinností účast na lovu. Mohu vám dávat tipy a lovit v případě, pokud sama chci." V očích se jí zalesklo tak, jako predátorovi, když pomyslí na bezvládná těla svých kořistí. A to ona byla - lovec predátor. A bylo její povinností chránit lovce příživníka. Tak to prostě v jejích kruzích fungovalo. „Nebudu vám lhát, to bych koneckonců porušovala své vlastní zásady a podmínky smlouvy," řekla a najela prstem k dalšímu odstavci o vzájemné důvěře. Sama si tímto bodem smlouvy nebyla zrovna jistá, protože důvěřovat Holubici je jasná sebevražda ostatně jako důvěřovat ghoulovi, ale věděla, že to je nezbytné, jinak by nemohli jako lovecká dvojice fungovat. „Miluji lov. Také jsem zabila několik ghoulů a divil byste se mým důvodům, ale samozřejmě chápete, že zrovna nepotřebuji, aby mě někdo viděl s Holubicí." Samozřejmě tím někdo myslela Akia, ale to nemohla říct nahlas. Nepotřebovala, aby šel i po něm.
„Další věci najdete ve smlouvě, ale stejně jeětě něco zmíním. Nečekejte na mě na viditelných místech, pokud potřebujete probrat něco z očí do očí. Ani nevíte, kolik ghoulů se zde pohybuje a můžete si být jistý, že my poznáme pach svého druha. Je to něco jako s tím lovem - nepotřebuji, aby po mně šli, protože získali podezření, že dělám s vámi." Založila si ruce na hrudníku a přejela ho pohledem od shora dolů.
„A poslední je to, co jste už možná pochopil. Pokud zradíte mou důvěru v jakémkoli bodu smlouvy, pokusíte se mě ohrožit při práci, mám plné právo vás zabít. Jestli někdo bude vědět o naší spolupráci, jste mrtvý." Samozřejmě se takové pravidlo vztahovalo i na ni - pokud je prozradí, nebo se mu pokusí jakkoli ublížit, může ji zabít. Říkala to proto, aby bylo jasné, co po něm chce. Bezpečí. Jistě, nemohl jí zaručit imunitu před jinými Holubicemi, pokud si někdo vezme do parády její složku, ale mohl zajistit, aby nevěděli nic o jejich spolupráci. Že to vypluje na povrch v ten správný moment už bude jen její starost.

Když domluvila jen jsem s protáhlým úsměvem na tváři přikývl. Dala si na tom celkem záležet. Ve smlouvě teda nebylo nic moc nečekaného krom bodu o důvěře, ale věděl jsem že ani jeden z nás nemá potřebu lhát takže to bude funguvat. Trochu mě znejistilo, když řekla, že je ghoulů v okolí hodně. Jako dalo se to čekat, ale od ghoula to bylo mnohem důvěrihodnější. Pak jsem si vzal smlouvu a podepsal ji. Chtěl jsem už odejít když jsem si vzpoměl na mou předešlou práci. Nevíš něco o mrtvém zvláštním vyšetřovateli ? Napsal jsem na papírek, který jsem jí podal, aby nás nemohl někdo slyšet.

Smlouvu opět sbalila, jakmile na ní přistál jeho podpis. Trochu se jí ulevilo, že už je to za nimi, a ona se mohla soustředit jen na knihu a kafe, které k ní nesla jedna číšnice. Ještě že byla na tolik inteligentní, aby počkala, až to ti dva dořeší.
Hibiki k ní přisunul papírek se vzkazem, nad nímž tázavě povytáhla jedno obočí a pohlédla na vyšetřovatele. Poté vzala propisku a napsala odpověď: Pokud mi podáte více informací, možná budu schopna něco zjistit.

Přečetl jsem si její zprávu a a další papírek jsem napsal vše co jsem vědel, ikdyz toho moc nebylo. Na papírku bylo: Je to jeden celkem silný zvláštní vyšetřovatel, který byl zde v 20 okrsku zabít ghouly. Jeho jméno je akashi a jeho quinque je prý katana.

Nezaujatě upíjela ze svého šálku, zatímco psal a skončila s tím až poté, co se jí dostalo odpovědi. Po přečtení vzkazu na něj pohlédla. Nebylo jí úplně jasné, co myslí tím 'zvláštní', ale nemínila se na to ptát. Kdyby to věděl, s největší pravděpodobností by jí to řekl. Navíc měla v úmyslu to zjistit a to co nejdříve.
Pokusím se něco zjistit, odepsala a pokývla hlavou, jako by říkala, že do několika dní už bude na stopě proviněným ghoulům. Možná ji to bude stát čas, herecké úsilí a lži, ale tohle už koneckonců bylo něco jako její práce, za kterou jí zaplatí bezpečností. Možná ne pro ni, ale aspoň pro Akia, pokud se něco nepokazí.

Vypadala odhodlaně. Nakonec jsme byl rád že jsme se rozhodl pro tohle spojenectví. Oplatil jsem si pokyvnuti hlavy zaplatil za jídlo a odešel.